Olá,
Nedávno jsem projížděla fotky v počítači a všimla jsem
si jedné série, na kterou jsem úplně zapomněla, a byla by velká škoda je
nezveřejnit.
V rámci neziskové organizace ENACTUS, při které
pracujeme, jsme se jeden den vydali na „výlet,“ abychom pronikli do tajů
jednoho z projektů, které tato neziskovka vede. Jednalo se o výrobu „mouky“
z manioku (tapioky).
Něco málo přes hodinu jsme jeli autobusem – trošku džunglí J. Nakonec jsme dojeli
do odlehlé vesnice, kde by se bez problému dalo říct, že chcípnul pes. Dva lidé
seděli před místním obchodem a pili pivo, prodavačka zametala před obchodem a
ztracení psi pobíhali po cestě. Zeptali jsme se, kde najdeme vedoucího výroby
farofy, a po trošku zmatené odpovědi jsme se vydali napříč vesnicí. Bylo
ukrutné vedro, stín žádný a my s baťohy na zádech… asi si to dokážete
představit… Ve zkratce: pana vedoucího jsme nedohledali a výroba farofy byla
ten den zavřena. Ptáte se, proč jsme tam jeli, když výroba nejela? Ptala jsem
se i já – přeci jen, byl to teprve můj druhý týden v Brazílii a ještě jsem
neměla vrytý brazilský čas pod kůží… Inu, Brazílie – nezjišťovali informace
předem a prostě nasedli do autobusu a jeli…
Naštěstí však v této vesnici není jen výroba farofy ale
také tapiocy – což je škrob z manioku. Lidé mají na zahradě malé domácí
výrobny a tím se živí. Je to neskutečné. V 40°C vedru pracují u ohně a
praží mouku… Smrad z páleného dřeva je všude kolem a oni to celé dny
dýchají. Proto se tohoto projektu ujala nezisková organizace, aby zlepšila tyto
výrobní podmínky.
Byl to jeden z mnoha zážitků tady. Teď, když jím
tapiocu – lidé si ji zde sypou do kávy, do acaí, popř. z mouky dělají
vynikající „palačinky,“ vždy si vzpomenu na tuto vesničku, kde lidé tento
produkt vyrábí..
i.
Olá,
I have found these pictures in my laptop (I completely
forgot them J). They were taken when we were in a small village one hour by bus away
from Santarém.
With people from local NGO (Enactus) we made a
trip to see this village. There is one project of Enactus – the manufacturing of
tapioca and farofa. Unfortunately the production of farofa was closed but we
had an opportunity to visit local people, more precisely their houses to see
the manufacturing of tapioca. They have a big “roaster.” They roast the tapioca
during the day. There is 40°C and they stand close to the fire and breathe the
bad smell of firing wood. So this is the aim of Enactus – they want to make
better conditions of this production.
Tapioca is an amyloid of manioc. People roast
the flour of manioc to make tapioca. (I hope it’s right J). In Amazon it’s a
part of food. Brazilians put roasted tapioca into coffee, acai etc.. They also
make a delicious “pancakes” from tapioca’s flour. It’s delicious and healthy! I love it!
Every time I eat tapioca I remember these
people who make this product. It’s another experience which I’ve never
forgotten.
i.
Žádné komentáře:
Okomentovat