pátek 28. listopadu 2014

Running is cheaper than therapy !

Během své neběžecké pauzy jsem si stále říkala, proč mi to běhání tolik schází. A protože jsem měla dost času nad tím přemýšlet, přišla jsem na následující důvody. V první řadě je u mě běhání už vytvořeny návyk, proto když prostě minimálně čtyřikrát v týdnů nevyběhnu, cítím se nesvá a stále mám pocit, že mi něco schází, že můj to-do list není plně vyplněný a prostě je tam jednoduše řečeno díra. V druhém případě se určitě jedná o pravidelnou dávku endorfinů, na které je tělo už zvyklé, a v nějaké míře je ode mě očekává. A do třetice jsem měla až moc volného času na jiné aktivity (Což mi v říjnu přišlo vhod, protože mě v listopadu opustila má soul mate a odfrnkla si za oceán, a před jejím odletem jsme měly v plánu plno aktivit. Tudíž můj veškerý běžecký časový arzenál padl na náš společný to-do list). Určitě je důvodů k mému stesku po běhu mnohem více. Teď mě ještě napadá i klasické ženské trauma, sotva se přestanete hýbat, hned na sobě vidíte minimálně tři kila nahoru (a ta, která říká, že to tak není, tak bych ji zaprvé moc ráda poznala, a zadruhé si myslím, že prostě žádná taková není :) ). 

V mé rodině moc pochopení pro běh nenajdete. Je to smutné, ale je to tak. Sotva jsem řekla, že jsem si přetížila nohu a mám pauzu, už byla ve vzduchu slova odrovnat si zdraví na celý život, nedostatek času na školu atd. A protože má drahá Lucie už je pryč, tak jsem část svého volného času věnovala přemýšlením nad věcmi, které mi běhání dalo. (Původním plánem bylo s tímto seznamem doma argumentovat, pak jsem si ale uvědomila, že v jistém věku již nejste povinni se doma zpovídat a obhajovat svá rozhodnutí - teď samozřejmě nemluvím o rozhodnutí přestěhovat se na dva měsíce někam do Amazonie ;) ...).

Vzala jsem si tužku a na papír si sepsala všechna má běžecká PRO:

1) TIME MANAGEMENT
Kdo dělá nějaký sport, studuje, má partnera a k tomu všemu ještě práci tak zakýve hlavou nahoru a dolů, že to s časem není nejjednodušší. Kolikrát jste si vy, kývající hlavou, přáli mít den s třiceti hodinama? Minimálně během zkouškového každý den, resp. každý večer, kdy jste se podívali na hodinky a zjistili, že už je zase čas jít spát, abyste ráno normálně nastartovali a mohli začít biflovat další naprosto důležité a pro život nezbytné (!) informace. A k tomu všemu ještě připočtěme smartphony se spoustou zábavných a zajímavých aplikací, které umí všechno, jen ne vysněné prodloužení dne. Zato ale umí báječně jeho opak! Zkuste si zkombinovat všechny zmíněné aktivity co nejefektivněji, abyste všechno stíhali. Pokud vám na všech aktivitách záleží a baví vás, tak se to brzy naučíte a time management se vám rychle vryje pod kůži.

2) VYVÁŽENÁ STRAVA
Asi žádné překvapení, ale s během se zvyšuje spalování a tudíž je potřeba většího příjmu. Ale ne ledajakého. Už jsem zmiňovala, že toho moc o lidském těle nevím, jelikož jsem v biologii na gymplu nikdy nedávala pozor. Ale s během byla potřeba si určité znalosti doplnit. Především výživa a složení potravin. V krátkosti řečeno, jedna z mnoha věcí, které jsem se díky běhání naučila, byla snídaně. Dnes bych ráno bez pořádného jídla nevyšla z domu. Také jsem změnila a stále měním své stravovací návyky a snažím se jíst víc a víc zdravěji a co nejvíce vyváženěji - to třeba znamená, že se snažím omezovat kupované obědy a doma si je hezky krabičkuju. Mezi mé velké pokroky řadím i snahu naučit se jíst ryby - ale ne, mami, neraduj se, i letos zůstane můj kapr při štědrovečerní večeři netknutý. 

3) DOMÁCÍ OVOCE A ZELENINA
Je vám patnáct a po škole chcete jet se svými spolužáky do města, sednout si do parku, a když spadne listí, tak do čajovny, ale vy se místo toho všeho otočíte a jdete pěšky domů, na vesnici, kde doslova chcípl pes. Odpolední program je častokrát jasný, buď máte na pořadu dne sbírání jablek, švestek, rybízu nebo pletí zahrádky. 'A proč to všechno? Vždyť to stejně nikdo nejí!' pravidelně jsem odporovala rodičům. Haha, co já dneska dám za jablíčka z vlastní zahrádky, za mrkev ještě neočištěnou od hlíny, čerstvé maliny do ovesné kaše.. Joo vitamíny, bio vitamíny. Dneska to jsou všechno mí nejlepší kámoši :).
 
4) KRÁSY VENKOVA
Není to tak dávno, co jsem tady psala o vesnici a možnosti běžet doleva nebo doprava. To se nezměnilo, ale co se změnilo je délka. Čím déle vydržím běžet, tím delší trasu zvolím a můžu běžet rozmanitou přírodou a mezi lesy. Přesně tam, kde mi to bylo nudné procházet se, když jsem byla menší. V dnešní době jsem nejšťastnější, když si můžu obout své tenisky a vyběhnout někde mimo pražské ulice, mimo ruch, prostě opravdu utéct realitě :). 

5) SPÁNEK
Nechápu, jak jsem na gymplu mohla fungovat s pěti hodinami spánku. Od malička jsem byla spáč, ale prostě nějak se mi to na střední škole vytratilo, každopádně teď jsem ráda, že mám své spací období zase zpět. Když dnes nemám naspáno minimálně sedm hodin, jsem ve dne naprosto nepoužitelná a s odpoledním/večerním během se rovnou ráno můžu rozloučit. Čím více člověk běhá, tím vice musí odpočívat, a po dlouhých bězích zde platí naprosto přímá úměra. 


Běh je stvořený pro všechny a každému přináší něco jiného. Mě mj. přinesl i těchto pět důležitých poznatků do života, které zase vedly k dalším věcem.. ale to už je zbytečně složitý řetězec.. :) 
i.

Žádné komentáře:

Okomentovat